Velikonoční stůl podle nutriční terapeutky

Už samotné pomyšlení na Velikonoce v mnohých vyvolává stres a výčitky. To je ale zbytečné. O našem zdraví nebo snad postavách rozhoduje každodenní přístup k jídelníčku po dobu celého roku. Nikoliv pár dní o svátcích. Ať už se jedná právě o Velikonoce nebo Vánoce. Princip je v obou případech podobný.

Nemá smysl si cokoliv striktně zakazovat. Klíčová je spíše míra a velikost porce. Proto si bez problémů dopřejte beránka nebo mazanec v přiměřeném množství k snídani nebo svačině a pro doplnění potřebných bílkovin doplňte neslazeným mléčným výrobkem: jogurtem, kefírem nebo tvarohem.

TIP: Mléčné výrobky jsou pro nás velmi prospěšné, o tom jste jistě už slyšeli. Podívejte se, jaké mléčné výrobky byste měli zařadit do jídelníčku.

• Ani o svátcích nezapomínejte na pohyb, nemusí se ale vůbec jednat o maratonské závody. Po obědě nebo vydatnějším jídle vyrazte na procházku s rodinou. Chůze je obyčejný pohyb, přitom prospívá všem – nezatěžuje klouby, nepotřebujete žádné speciální vybavení a snadno ji zapojíte do každého dne.
• Zásady vašeho běžného jídelníčku neházejte za hlavu. Snažte se o dostatek zeleniny nebo celozrnných produktů ve vašem jídelníčku. To přispívá k pocitu sytosti.
• Nepřehánějte to s nákupy potravin, vždy se snažte zhodnotit, kolik jídla reálně sníte a podle toho nakupujte. To kromě vaší postavy a zažívání prospěje i vaší peněžence.
• Tradiční recepty letos zkuste připravit trochu jinak. Majonézu ve vajíčkové pomazánce vyměňte za bílý jogurt nebo cottage sýr, část běžné mouky v beránkovi můžete nahradit moukou celozrnnou. Ta sice nemá méně kalorií, nutričně je ale hodnotnější

Před časem jsme psali o tom, jak si užít Vánoce bez přejídání a následných stravovacích problémů. Naše tipy lze ale vztáhnout i na svátky velikonoční.

Jen těžko bychom hledali jinou potravinu, která se těší tak velké celosvětové oblibě. Řeč je o vejcích. Dlouhou dobu byla ovšem považována za viníka srdečně cévních onemocnění. Možná i díky tomu si získala pozornost vědců. Podrobná zkoumání přinesla překvapivé výsledky – jíst vejce má spíše blahodárné účinky. Vždy ale záleží na kontextu zbytku jídelníčku a životním stylu každého z nás.

Jaké poklady se pod skořápkou ukrývají? Jak vejce správně skladovat a jaké originální recepty si z nich připravit? To se dozvíte v našem článku.

Využití vajec v receptech je široké a většinou se jedná o jednoduché recepty. Kdo by nemiloval dobrý chléb s trochou másla, vejcem natvrdo a pažitkou. Tak jednoduché, a tak dobré!

Stálici velikonočního stolu je pak vajíčková pomazánka. Na blogu Billa Gusto Academy ji najdete rovnou v několika variacích, vajíčková pomazánka se sýrem, velikonoční uzel plněný vajíčkovou pomazánkou nebo zdravá vajíčková pomazánka.

Vykoledovaná vařená vajíčka pak využijete třeba do slaných koláčů, polévek, salátů nebo místo masa ke koprové omáčce. Vše o přípravě vajec tradičně i netradičně si můžete přečíst tady.

Zástupci typických sladkých jídel jsou beránek nebo mazanec. Recepty na ně najdete na Gusto Academy. Podle našich receptů si můžete připravit mini mazance nebo velikonoční mazanec s krémem a rozvarem z rebarbory.

Chcete letos zkusit upéct nutričně hodnotnější varianty? Pamatujte, že pečení je někdy hotová alchymie a má svoje pravidla, kterých je fajn se držet. Jedině tak nebudete z výsledku zklamaní. 

Jak péct s celozrnnou moukou? Celozrnná mouka je nutričně hodnotnější. Obsahuje více vlákniny a minerálních látek. Více také saje tekutinu. Jistotou bude nahradit ⅓ bílé mouky celozrnnou. 

A co špalda? Špalda je vlastně druh pšenice. Nutričně je o něco hodnotnější, ale není „dietní“, jak si mnozí myslí. Špaldovou mouku použijete jako náhradu bílé mouky. Bez obav můžete kompletně nahradit bílou mouku špaldovou, při pečení se chová stejně. Stejně tak můžete nahradit celozrnnou pšeničnou moukou celozrnnou špaldovou.

A jak na tom jsou jednotlivé alternativy cukru, si můžete přečíst v našem článku.

Ke slanému velikonočnímu pečení neodmyslitelně patří také velikonoční nádivka, do které se podle velikonoční tradice přidávají kopřivy.

Na velikonoční stůl patří i jehněčí maso. To sice v České republice nepatří na vrchol, co se spotřeby týče, v tradičních velikonočních receptech se s ním ale potkáte.

Řada lidí se mu vyhýbá, neboť může mít specifickou chuť a vůni. Tomu se ale lze vyhnout, pokud jej správně připravíte.

Před tepelnou úpravou masa je třeba odstranit přebytečný tuk. Právě ten je nositelem pro někoho nelibé chuti a vůně. Po vychladnutí také nemá lákavou konzistenci.

Maso je také dobré doplnit bylinkami – medvědí česnek, tymián, rozmarýn nebo šalvěj. Doporučuje se také neutralizace pomocí namáčení jehněčího masa v mléce.

Jak je na tom jehněčí maso po nutriční stránce? Za jehněčí maso považujeme maso jehňat mladších šesti měsíců, poté se jedná o maso skopové. Má vysoký obsah železa, proto má růžovou až červenou barvu. Čím mladší maso je, tím obsahuje více vody, méně tuku a také je méně aromatické. Vyzkoušet můžete třeba jehněčí kotletky s hráškem a baby karotkou.