Zázračná kořenová zelenina: víte, která je nejoblíbenější a jak ji skladovat?

Mezi nejpoužívanější druhy kořenové zeleniny patří mrkev, petržel, ředkvičky, celer, tuřín, červená řepa, topinambury, ale třeba i křen nebo zázvor, které se pro svou štiplavost a vysoký obsah dráždivých látek používají jen v menším množství a spíše jako koření. Mezi kořenovou zeleninu se řadí i hojně konzumované brambory. Tato zelenina totiž představuje jedlou podzemní část rostliny, ať už se jedná o kořen v pravém slova smyslu, anebo oddenek či hlízy. 

Kořenová zelenina se obvykle sklízí na podzim. Velkou výhodou je, že kořeny mohou zůstat v zemi delší dobu a některé druhy jsou i výrazně odolné vůči mrazu. Sklízí se třeba až v polovině listopadu. Jakmile rostlina odkvete, nejvíce vyživován je její kořen, který má v sobě spoustu vitaminů, minerálních a zdraví prospěšných látek. Také proto se kořenová zelenina s oblibou využívá na podzim a během zimy, kdy není čerstvá zelenina k mání. My tak můžeme snadno doplnit do těla potřebnou výživu a dokonale se zahřát – třeba výbornou polévkou.

Obsahuje velké množství dobře vstřebatelného železa společně s vitaminem C a kyselinou listovou. Kromě toho jí nechybí ani spousta dalších cenných látek, včetně velkého množství vlákniny. Velmi prospěšná je čerstvá šťáva z červené řepy, ale řepu lze konzumovat na sto nejrůznějších způsobů, obdobně jako další druhy kořenové zeleniny. 

Skvělé je, že si ji snadno můžete vypěstovat na zahrádce. Sklízí se na podzim a skladuje se stejně jako mrkev nebo celer. Červená řepa tvoří základ polévky zvané boršč. Dá se dusit, vařit, zapékat nebo smažit. Ve vegetariánských pokrmech navíc často nahrazuje maso. Hodí se ale i do salátu: skvělý je např. salát s řepou, fetou a pomerančem od nutriční specialistky Terezy Havlínové, nebo pohankový salát s řepou. Pomocí červené řepy lze vykouzlit třeba i palačinky z červené řepy, polévku z červené řepy nebo pomazánku z červené řepy.  

Mrkev obecná je dvouletá rostlina, kterou sázíme nejlépe na jaře, nejpozději však do června, aby ještě do podzimu stihly vyrůst dostatečně velké kořeny ke sklizni. Semínka mrkve je také možné sázet na podzim, vyklíčí a vyrostou pak další rok brzy zjara. U raných odrůd můžeme první mladé mrkvičky sklízet již na jaře do osmi týdnů od vysazení. Nejpozději sklízíme mrkve na podzim před prvními mrazíky. Uskladnit si je pak můžete ve sklepě v bedně s pískem. Teplota místnosti, ve které budete kořenovou zeleninu skladovat, by měla odpovídat teplotě v chladničce, tedy do 4 °C. 

Vypěstovat si můžete různé odrůdy mrkve, například žlutou mrkev, bílou nebo fialovou. Barevnost mrkve je určována množstvím rostlinných pigmentů, které daná odrůda obsahuje. Mrkev obecná je bohatá na betakaroten a vlákninu. Patří k dietním potravinám a může být či je považovaná za vhodnou pro zdraví našich očí. V mrkvi však také najdeme vitamin C, K, kyselinu pantotenovou, kyselinu listovou a železo. 

Snad nejznámějším pokrmem je dušená mrkvička, ale můžete si ji nastrouhat třeba i do vynikající bábovky či mrkvového koláče. Překvapením není ani mrkvový dort. Jako kořenová zelenina je mrkev součástí snad každé výborné polévky – třeba v zimě vás může zahřát hustá mrkvová polévka se zázvorem. Pečená mrkev s cizrnou a citronem zase funguje jako hlavní chod. Velice zdravá a chutná je také čerstvá šťáva z mrkve.  

Celer je také velice oblíbenou kořenovou zeleninou, která bývá součástí mnoha polévek. Můžeme pěstovat listový, naťový (řapíkatý) nebo bulvový. Nejznámější je bulva čili zdužnatělý kořen, který lze pokrájet do polévky nebo využít k přípravě mnoha zeleninových jídel. Využívají se ale také jeho listy. Celer má specifickou chuť a vůni, nemusí tedy každému vyhovovat, navíc se na celer někdy objevuje alergie. Je potřeba ho sklízet před prvními mrazíky a uskladnit stejným způsobem jako mrkev, tedy ve sklepě v bedně s pískem. 

Celer je močopudný. Může pomoci s odstraňováním kyseliny močové a dalších usazenin z těla. K těmto účelům se může popíjet celerová šťáva, která je dobrá na detoxikaci trávicího a močového ústrojí. Celer obsahuje velké množství vitaminů a minerálních látek, například ty ze skupiny B, ale také hořčík. Hodí se do salátu, polévek, omáček, ale třeba též jako hlavní jídlo – dá se totiž i usmažit jako řízek. Vyzkoušet můžete také hovězí líčka s celerovým pyré.