Zdravý chřest: posel jara, který by neměl chybět ve vašem jídelníčku

Málokterou zeleninou máme spojenou s jarem tak silně, jako právě chřest. Lidově se mu říká také “špargl”. V kuchyni je skvělým společníkem: výborně chutná, je zdravý a snadný na přípravu. Zkusíte?

Sezona chřestu trvá od dubna do června a sklízí se mladé stonky. Podle způsobu pěstování jsou zelené, bílé nebo fialové. Vrtá vám hlavou, jak barvu ovlivnit? Bílý chřest je pěstovaný bez přístupu světla (přikrytím fólií, plachtou nebo přihrnutím zeminy), čímž se zamezí vzniku zeleného barviva chlorofylu. Slupka je tužší, vláknitější a chuť jemná. Zelený chřest se pěstuje naopak na slunci a má výraznější chuť. Jeho slupku často není třeba loupat. Na pěstování je nicméně náročnější, proto je i dražší. Fialový chřest se také nemusí loupat, chuťově je to v podstatě něco mezi bílým a zeleným. A co vlastně stojí za jeho nevšedním vzhledem? Je to vyšší podíl pigmentu jménem antokyan.

Přestože chřest obsahuje málo kalorií (25 kcal na 100 g), je nadupaný živinami. Obsahuje vitaminy A, C a K a kyselinu listovou. Zároveň je zdrojem vlákniny a antioxidantů. Může tak v rámci vyvážené stravy pomoci s hubnutím, se zlepšením zažívání nebo snížením krevního tlaku. Nízká cena a snadná příprava dělají z chřestu skvělou surovinu, kterou využijete v mnoha receptech.

Nejvíc si na chřestu pochutnáte v den sklizně: je sladký a šťavnatý. Pak postupně uvadá, dřevnatí a hořkne. 

• má krásně lesklou barvu
• je křehký a neohebný: pokud se ho pokusíte zlomit, praskne
• stonky ve svazku vržou
• hlavičky chřestu jsou pevné a uzavřené
• na řezu pouští lepkavou šťávu
• voní a při ochutnání příjemně křupe

Nekupujte proto chřest, který je svraštělý a má zaschlé nebo zažloutlé konce.

Fotka od Joseph Gonzalez z Unsplash

Jak je patrné, ideální je pustit se do vaření chřestu hned v den nákupu. Nestíháte? Krátce jej můžete skladovat v nechladnější části lednice. Zakryjte ho ale třeba vlhkou utěrkou, aby nevyschnul. Při dobrém skladování pak může vydržet až týden. Že chřest není už tak úplně ve formě? Křehkost alespoň částečně obnovíte, pokud ho namočíte na 1 hodinu do mírně oslazené ledové vody (30 g na 1 l).

Před samotnou přípravou je chřest potřeba zbavit vláknité slupky a dřevnatého konce: u zeleného chřestu to bývají 2–3 cm. Jednoduše ho zkuste ochutnat, ať neukrajujete více a zbytečně neplýtváte. Nebo můžete zkusit trik s ohnutím stonku, praskne právě v místě, kde přechází jedlá část v dřevnatý konec. 

Bílý chřest je potřeba oloupat celý, tenkou zelenou variantu někdy není třeba loupat vůbec. U silnějšího zeleného chřestu stačí oloupat třetinu stonku. Dobře se vám s ním bude pracovat, když použijete ostrou škrabku (např. i příčnou) na brambory.

Chřest má své místo v nejrůznějších receptech: předkrmech, hlavních chodech nebo polévkách. I možnosti samotné úpravy jsou široké. Chřest lze upravit klasicky vařit, zapékat, smažit i grilovat. Ze všech metod ale chřestu nejvíc sluší blanšírování. Zde se stonky krátce povaří v osolené vroucí vodě a následně prudce zchladí ve vodě ledové. Chřest tak částečně změkne, ale zachová si i mírnou křupavost. U zelené varianty pak krásně zafixujete a zvýrazníte jeho barvu. 

Už jste se dozvěděli o chřestu všechno, ale nevíte, s kterým receptem začít? Máme pro vás výběr těch nejzajímavějších z Gusto Academy. 

Chystáte se o Velikonocích připravovat skvělá jídla právě s chřestem? Vyzkoušejte třeba naši vegetariánskou nádivku, krémovou chřestovou polévku nebo třeba kuřecí roládu. Snadný oběd vykouzlíte s naším receptem na kuskus s chřestem nebo vejce Benedikt, pokud máte naopak víc času, můžete vyzkoušet zeleninové lasagne. A jako poslední tip pro vás máme skvělou a nevšední chuťovku: chřestové kremrole.