Jak má vypadat jídelníček ročního dítěte? Co by v něm (ne)mělo chybět?

První narozeniny jsou radostnou a důležitou událostí v životě vašeho dítěte. Z pohledu výživy se jeho jídelníček začíná podobat stravě nás dospělých. Pokud tedy dbáte na na zdravou stravu, můžete si ušetřit spoustu času a práce: dítku totiž můžete nabízet podobná nebo dokonce stejná jídla, která se na talíři objevují vám.

Dítě v batolecím věku tak může začít ochutnávat nové úpravy nebo konzistence surovin, které možná už zná z kaší a příkrmů.

Nejspíš se vám dost uleví, že končí období přípravy jídel „nadvakrát“, pečlivého mixování i používání kojenecké vody.

Jak na první příkrmy jsme pečlivě rozebrali v našich dřívějších článcích o příkrmech pro děti.

Asi vás nepřekvapí, když tento odstavec začnu oblíbeným tvrzením nutričních terapeutů, že jídelníček by měl být co nejvíce pestrý a vyvážený. To hlavně proto, že eliminujete případné riziko nedostatku makro i mikro živin.

Jídla pro děti rozdělte do 5 porcí denně: snídaně, oběd, večeře a dvě svačiny k tomu. Snažte se dodržovat přibližně stejné intervaly mezi jídly: 3–3,5 hodiny.

Neméně důležitý je i pitný režim, protože procentuální zastoupení vody je u dětí vyšší než u dospělých. Tvořit by ho měla hlavně voda a neochucené čaje. V druhém roce života počítejte 80–120 ml/kg hmotnosti. Část vody děti získají z mateřského mléka, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků nebo vývarových polévek.

Ovoce a zelenina

Ovoce a zelenina do zdravého jídelníčku patří, o tom žádná. V tomto věku může dítě jíst jakékoliv druhy. Zkuste je tedy co nejvíce střídat. Střídejte i úpravy. Na podzim a v zimě můžete zeleninu upéct, schovat ji do polévek nebo omáček na těstoviny. Snažte se také myslet na lokálnost. U exotického ovoce buďte opatrnější, servírujte po menších dávkách a s odstupem, může se jednat o možné alergeny. Díky tomu můžete alergeny odhalit a předejít nepříjemným vyrážkám.

Maso

Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin a také důležitého železa. Určitě ho nevynechávejte. Opět platí, že v rámci pestrého jídelníčku je nejlepší střídat různé druhy.

Nezapomínejte ovšem ani na ryby, ty jsou zdrojem jódu nebo nenasycených mastných kyselin, které tělo nedokáže vytvořit samo. I v jídelníčku malých dětí by se měly objevovat ideálně 2x do týdne. Čerstvé ryby mohou být problémem z důvodu dostupnosti i financí. Nebojte se ale sáhnout např. po sardinkách ve vlastní šťávě a připravit z nich třeba pomazánku.

Obiloviny

Obiloviny, kam patří přílohy (brambory, batáty, rýže, těstoviny a další), pečivo nebo kaše mají svoje nezastupitelné místo v dětském jídelníčku. Jsou totiž jakožto sacharidy primárním zdrojem energie. 

Mléčné výrobky

Stejně jako maso, tak i mléčné výrobky jsou zdrojem kvalitních bílkovin. Navíc také vápníku, který je důležitý pro správný vývoj kostí a zubů. V přiměřeném množství nyní můžete přidat i tvaroh, čerstvé a tvrdé sýry.

Luštěniny

Kromě bílkovin jsou luštěniny zdrojem vitaminů a minerálních látek. Ani na ně v jídelníčku svého dítka nezapomínejte. Vděčným jídlem jsou různé luštěninové směsi, polévky nebo pomazánky.

Ořechy

Oříšky nebo semínka nabízejte dětem ve formě másel nebo jemně mleté. Nikdy ne jako celé kusy, kdy hrozí riziko dušení.

Připravte se na to, že v tomto období vaše dítě pravděpodobně bude chtít jíst vše, co objeví na talíři. I tom vašem. Jaké potraviny korigovat a s čím ještě počkat?

Přemíra soli je něco, co je pro mnoho Čechů typické. Znamená však zbytečnou zátěž pro stále se vyvíjející ledviny i kardiovaskulární systém dítěte. Je třeba si uvědomit, že sůl už je v mnoha potravinách (pečivo či sýry) obsažena, proto se vyhněte dalšímu přílišnému dosolování jídel. Raději se naučte používat čerstvé nebo mimo sezonu sušené bylinky.

Dále je dobré se vyhnout příliš kořeněným a smaženým jídlům. Kapitolou samo o sobě je sladké. Cukr jako takový netřeba démonizovat. Čím později se s ním dítě seznámí, tím lépe. I s přirozeně sladkými potravinami nakládejte opatrně, to zejména kvůli návyku na sladkou chuť.

Dítě není malý dospělý, proto také opatrně na přemíru vlákniny. Dětské zažívání na ni ještě není připraveno. Pozor tedy například na celozrnné pečivo: co je vhodné pro „dospělácký” jídelníček, nemusí se hodit pro ten dětský. To stejné platí v případě light mléčných výrobků, populárního nízkotučného řeckého jogurtu nebo Skyru.

Důležité je nejen to, co dítěti na talíř dáváte, ale i chování kolem. Jděte příkladem: jezte společně u stolu a nenechte se rušit elektronikou. 

Snažte se také nesrovnávat s ostatními. Pro batolecí období jsou typické výkyvy v preferencích i v množství snědeného jídla. Zbytečně se tím netrapte. Dobrým ukazatelem je to, zda dítě prospívá. Pokud máte pochybnosti, obraťte se na odborníky – pediatra nebo nutričního terapeuta, který vám poradí, jak sestavit jídelníček na míru pro vaše dítě.

Dítě se také snažte podporovat v samostatném jedení, ačkoliv to možná ze začátku bude zkouška trpělivosti. Kolem 15. měsíce by se dítko mělo naučit jíst samo.

Kvalitní a plnohodnotná výživa dětí je důležitá pro správný vývoj a je také základním stavebním kamenem pozdějších návyků. Proto vždy myslete na pestrost, kvalitu a pravidelnost.