Jak na první příkrmy pro děti? Druhá část

V prvním díle jsme se s dětskými příkrmy seznámili po teoretické stránce. V tomto článku jsme si shrnuli, kdy s příkrmy začít, jak je připravit v domácích podmínkách, ale i to, že podání příkrmu ze skleničky může být velkým pomocníkem.

V dnešním článku se posuneme ke konkrétnějším tipům. V předešlém článku jsme si řekli, že podle aktuálních doporučení se s příkrmy začíná v podobě jednodruhové zeleniny ne dříve než před ukončeným 4. měsícem, a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku dítěte.

Přibližně po 2–3 týdnech můžete k zelenině začít přidávat maso. Dbejte na pestrost. Vybírejte libové druhy a myslete na to, že červené maso (hovězí, telecí) obsahuje více železa než bílé (kuřecí, krůtí). Nedostatek železa nemá souvislost pouze s možným rozvojem chudokrevnosti, ale může způsobit také problémy s imunitou. Proto by měl podíl červeného masa v jídelníčku dítěte představovat alespoň 50 % celkového množství snězeného masa.

Porcí masa zpočátku rozumíme cca 1 lžíci (cca 20 g), postupně jeho množství navyšujte na 30–50 g. Nevhodné jsou pak uzeniny, které obsahují hodně soli a přídatných látek.

1x v týdnu pak dítěti zařaďte „vege“ den: maso nahraďte uvařeným žloutkem a pokud ho dítě dobře toleruje, zařaďte i bílek.

Důležité je, aby byl nějaký zdroj železa v příkrmech zastoupen každý den. 5x v týdnu tedy střídejte různé druhy masa, 1x podávejte rybu a 1x žloutek (vejce).

Potom zařaďte i obiloviny: kaše, přílohy, pečivo. Můžete zkusit dát dítěti žmoulat pufované nesolené křupky speciálně určené pro děti: jáhlové, kukuřičné, pohankové. Dětem se dobře drží.

K masovo-zeleninovým příkrmům pak přidejte rýži, těstoviny, kuskus apod. 

A co zavedení obávaného lepku? Doporučení byla mnohokrát přehodnocená, aktuálně se ale odborníci kloní k jeho zavedení mezi 4.–12. měsícem věku dítěte. Zavedení má být postupné a optimálně v době, kdy je dítě zároveň i kojeno. Není třeba se ho bát: oddalování zbytečně vede k ochuzování se o zdraví prospěšné látky, které obiloviny obsahují.

Poté přichází na řadu ovoce. Ideální je začít takovým druhem, který je šetrný k trávení dítěte – jablko, banán, hruška apod. V pořádku je ale začít i jinými druhy, pokud jsou aktuálně v sezóně. 

Nemusíte se obávat ani exotických druhů ovoce a se zavedením do jídelníčku otálet. V případě alergií nebo zažívacích potíží se při zavádění ovoce, ale i zeleniny poraďte s nutričním terapeutem nebo lékařem.

Zpočátku doporučuji ovoce podávat ve formě pyré nebo důkladně rozmačkat – např. v případě banánu.

Kolem zavádění mléčných výrobků panuje řada mýtů a patří snad mezi nejvíce obávanou skupinu vůbec. Bílkoviny kravského mléka se doporučuje zavést v podobě bílého jogurtu – snadno jej podáte lžičkou. Záleží, kdy jste s příkrmy začali, ale podání jogurtu se doporučuje kolem 7.– 9. měsíce, není třeba čekat déle. Jogurt je kysaný mléčný výrobek, a proto má díky obsahu probiotických bakterií příznivější složení než samotné kravské mléko. Pokud je jogurt dobře tolerován, můžete vyzkoušet i jiné kysané mléčné výrobky: kefír nebo acidofilní mléko.

Roztíratelné sýry (žervé, Lučina) můžete přidat kolem 9. měsíce. Mléčné výrobky jako cottage, tvaroh, tvrdé sýry obsahují vysoké množství bílkovin, proto jsou vhodné až od jednoho roku. Na ochutnání ale nevadí.

• snažte se dítěti podávat příkrm v příjemné atmosféře, bez nátlaku a bez zapnuté televize nebo tabletu
• za spolupráci nebo snězení jídla nenabízejte odměnu nebo úplatky
• jídlo je i společenskou událostí: jezte společně
• od útlého věku si s dětmi o jídle povídejte, podle možností je zapojte do přípravy
• později je můžete nechat spolurozhodovat o velikosti porcí. I pomocí znaků nebo domluvených signálů vám může ukázat, že má dost nebo naopak že chce přidat.