Jak si správně vybrat pečivo?

Kolem pečiva a jeho výběru koluje celá řada mýtů a polopravd. Nejeden z nás je možná přesvědčen, že po “bílém” pečivu se přibírá a v našich jídelníčcích by se objevit nemělo, zatímco “tmavé” je ideální volbou.

Jak pečivo v obchodě vybrat, a proč se vlastně o jeho lepší výběr snažit? Dozvíte se v našem článku. 

Možná je pro vás překvapením, že kaloricky se mezi sebou jednotlivé druhy příliš neliší. Obyčejný bílý rohlík (42 g) má přibližně 130 kcal, zatímco krajíc (60 g) žitného chleba cca 140 kcal. Tento fakt vyvrací tvrzení zapřisáhlých dietářek, že po bílém pečivu zaručeně přiberete a po tmavém zhubnete.

Navíc druhy, které jsou posypané různými semínky, mohou mít více kalorií, protože semínka jsou zdrojem tuku. Nejde však pouze o kalorie, ale i o obsažené živiny. Celozrnné mouky vznikají rozemletím celého zrna včetně klíčku a otrub. Mají tedy vyšší obsah vlákniny, tuku, bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Stejně to platí i v případě žitného pečiva. Glykemický index je nižší, proto ideálně v kombinaci s bílkovinami (jako je například kvalitní šunka, sýr nebo tvarohová pomazánka) zasytí na delší dobu, nebude vás honit mlsná a hlad si na vás jen tak nepřijde.

Vybíráte si pečivo podle toho, jak se vám líbí? Spíše se zkuste orientovat podle jeho názvů. Uvedeme si nejčastější příklady, se kterými se můžete setkat a plynou z české legislativy.

• Cereální: to znamená, že je výrobek vyrobený z obilovin neboli cereálií. Pokud bychom chtěli být hnidopiši, tak i vlastně obyčejný rohlík je ve své podstatě cereální. Stejně jako oblíbená kaiserka. Není tajemstvím, že nutričně se vůbec neliší.

• Celozrnné: obsah celozrnné mouky musí být minimálně 80 %.

• Vícezrnné: takové pečivo je vyrobeno z více druhů mouky a 5 % výrobku musí být mouka jiná než pšeničná nebo žitná. Do těsta se často přidávají olejniny nebo luštěniny.

• Žitné: obsah žitné mouky musí být minimálně 90 %.

• Žitno-pšeničné: obsah žitné mouky musí být minimálně 50 % a pšeničné mouky minimálně 10 %.

• Pšenično-žitné: tady je to obráceně. Podíl pšeničné mouky musí být minimálně 50 % a žitné mouky 10 %.

• Kváskové pečivo: k jeho výrobě se používá tradiční kvásek z žitné mouky. Pečivo bez droždí tak kyne pomocí oxidu uhličitého, který vzniká právě při zrání kvasu. Liší se tak od chleba kynutého pomocí droždí. V současné době zažívá ohromný boom. A není divu: vydrží déle čerstvý, je chutnější a lépe stravitelný.

Zorientovat se v baleném pečivu je o poznání jednodušší. Složení i nutriční hodnoty musí být uvedeny na obale. Suroviny jsou uváděny sestupně – první suroviny je obsaženo nejvíc. Pokud na prvním místě není celozrnná mouka, o celozrnné pečivo se nejedná.

Čím kratší a jednodušší složení, tím lépe. Je výčet surovin přes několik řádků a velkou část z nich nedokážete ani pojmenovat? Takové pečivo nechte v regále. Čím kratší složení, tím lepší.

Od roku 2012 také pečivo musí nést informaci o tom, zda je ze zmrazeného polotovaru. To má v očích mnohých zákazníků lehce negativní nádech a spatřují v něm něco podřadného. Je tomu tak?

Nutriční hodnoty jsou stejné jako u čerstvého pečiva. Liší se jen obsahem volné a vázané vody, která je v mraženém pečivu ve formě malých krystalků, aby neporušila strukturu pečiva pro následné dopékání. Může také obsahovat více soli.

Na první pohled pečivo vypadá stejně a určitou dobu je krásně křupavé a chutné, ale mnohem rychleji tvrdne. Druhý den si na něm už příliš nepochutnáte.

Nutno podotknout, že i mezi rozpékaným pečivem v obchodech najdete takové, které bude lepší volbou po nutriční stránce. Orientujte se podle názvů, které jsme si rozebrali výše. Až budete příště nakupovat, zkuste mrknout po pečivu žitném nebo alespoň žitno-pšeničném a celozrnném. To, jestli pečivo koupíte v supermarketu nebo zavítáte do řemeslné pekárny, je čistě na vašich preferencích.